Domů / O MRTVICI

O MRTVICI

Odborné články MUDr. Leppové o cévní mozkové příhodě:

 

  1. Jak poznám fibrilaci síní?
  2. Když se řekne arytmie...
  3. Léčit se s fibrilací síní znamená především předcházet jejím důsledkům
  4. Ředění krve u fibrilace síní
  5. Fibrilace síní - o jaký druh arytmie se jedná?

 

1. Jak poznám fibrilaci síní

Váš lékař pozná fibrilaci síní většinou již z nepravidelného pulzu a pro ověření Vám nechá natočit EKG, jindy se na tuto arytmii přijde náhodně při EKG vyšetření z jiného důvodu. Jak ale vnímá fibrilaci samotný pacient, dá se to vůbec poznat, kdy má raději navštívit lékaře?

U mladších lidí se fibrilace síní častěji projevuje náhlým bušením srdce, celkovou slabostí, někdy až pocitem na omdlení. Srdce „běží“ rychle a nepravidelně, jakoby „přeskakuje“. Tento stav může i sám odeznít a nevyžaduje žádnou léčbu, většinou však dovede člověka k lékaři, který mu podá antiarytmikum (lék zastavující arytmii) a další záchvat fibrilace se opakuje třeba až za dlouhou dobu.

Naproti tomu u starších pacientů, kteří se již většinou se srdcem léčí (např. vysoký krevní tlak, chlopenní vady, ischemická choroba srdeční – po prodělaném infarktu apod.) může probíhat první ataka fibrilace síní zcela bez příznaků a může jít přitom i o trvalou fibrilaci, která nemocného ohrožuje na životě. Děje se to často, protože výskyt této nemoci stoupá s věkem a je tedy u starších pacientů mnohem častější než v mladé populaci. Jednou z možností jak fibrilaci zachytit jsou pravidelné kontroly krevního tlaku, u lékaře stačí na klasickém tonometru, v domácím prostředí je s výhodou využití tonometru, který má navíc funkci detekce fibrilace síní.

^ Nahoru

 

2. Když se řekne arytmie...

Lékař mi zjistil srdeční arytmii, při tom slově mi trochu ztuhla krev v žilách, ale pak mi bylo vysvětleno, že s tou mojí arytmií mohu nadále normálně fungovat, jen bude v mém případě vyžadovat trvalé užívání léků. Arytmií je ale spousta druhů, ne každá je závažná, některé mohou být naopak život ohrožující.

Arytmií se označuje porucha srdečního rytmu, tedy pravidelného střídání systoly (tj. stahu srdeční svaloviny) a diastoly (tj. uvolnění srdeční svaloviny). Srdce je pracující sval, který přečerpává krev a pumpuje ji do cév. Aby došlo ke stahu srdeční svaloviny a krev se mohla přemístit z jednoho srdečního oddílu do druhého, musí docházet k pravidelné tvorbě elektrických impulzů. Při arytmii jde právě o poruchu tvorby nebo vedení těchto impulzů či jejich kombinaci.

Výsledkem je, že buď srdce běží pomaleji (frekvence je nižší než 50-60 stahů za minutu) nebo rychleji (frekvence je rychlejší než 100 stahů za minutu), ať už pravidelně či nepravidelně. Projevem rychlé arytmie bývá bušení srdce, při té pomalé naopak pocit na omdlení a slabost. Nejspolehlivější metodou měření je EKG, posloužit však může i tlakoměr nebo prostá palpace pulzu.

K poruchám rytmu může docházet na podkladě již existujícího nebo prodělaného srdečního onemocnění – např. stavy po infarktu, při ischemické chorobě srdeční, kardiomyopatiích, zánětech myokardu, při srdečních vadách apod. V těchto případech je vždy potřeba arytmii věnovat pozornost a často se nevyhneme dlouhodobé léčbě.  Jindy se arytmie vyskytují při hormonálních poruchách (onemocnění štítné žlázy), při poruchách vnitřního prostředí (nedostatek draslíku apod.), vlivem léků nebo drog apod. Poměrně vzácně se závažnější arytmie mohou objevit i u zdravých lidí, bývají-li přechodného rázu, zasluhují sledování.

^ Nahoru

 

3. Léčit se s fibrilací síní znamená především předcházet jejím důsledkům

S fibrilací síní se léčí mnoho pacientů, neboť s prodlužováním věku přibývá i této nemoci. Její příznaky se dají zmírnit nebo úplně eliminovat pomocí léků na udržení správné srdeční frekvence nebo rytmu, pokud pacient příznaky této arytmie má. U pacientů, kteří příznaky nemají a mají uspokojivou frekvenci, toto není třeba.

Hrozba fibrilace síní však nespočívá tolik ve fibrilaci samotné (ačkoliv i ta dlouhodobě může srdce zatěžovat a vést postupně k srdečnímu selhání), ale v postižení úplně jiného orgánu. Existuje místo v srdeční síni, kterému se říká ouško a to tvoří jakýsi záliv, kde krev při této nemoci neproudí tak, jak by měla, ale spíše stagnuje. Zde může docházet k vytvoření krevní sraženiny a k jejímu uvolnění do krevního oběhu. Sraženina – trombus – putuje nejčastěji do mozku, protože je to první odbočka v tepenném řečišti, na kterou narazí, ale nejsou vyloučena i jiná místa, kam se trombus může dostat (např. do cév dolních končetin).

V případě, že se tak ucpe některá z tepen mozku, se tedy jedná o cévní mozkovou příhodu neboli mrtvici. Je to poměrně častý jev, neboť 20-30% všech cévních mozkových příhod vzniká právě v důsledku fibrilace síní. Je tudíž zapotřebí vzniku trombu v oušku srdeční síně zabránit naředěním krve. K tomu slouží několik druhů léků, kterými zablokujeme srážení krve. Lékař s vámi probere, který z nich je pro vás vhodnější a zda budou potřeba pravidelné kontroly krevní srážlivosti.

^ Nahoru

 

4. Ředění krve u fibrilace síní

Fibrilace síní patří mezi časté příčiny cévní mozkové příhody neboli mrtvice. Abychom této komplikaci u fibrilace síní do určité míry zabránili, je nutná dlouhodobá léčba zaměřená proti srážení krve. Lékař ji indikuje po posouzení konkrétní situace – dle věku pacienta a přidružených onemocnění.

K dispozici je několik skupin léků, z nichž některé vyžadují pravidelné kontroly krevní srážlivosti, aby nedocházelo k „přeředění“ s potenciálním rizikem krvácení, a v těchto případech je také zpočátku zapotřebí jednoduchá aplikace injekcí, které chrání pacienta před možností vzniku trombu, než se podaří dosáhnout optimální a účinné hladiny léků podávaných v tabletách.

Pokud je pacient v jinak dobrém stavu, nastavuje se léčba ambulantně s tím, že je pacient objednán na echokardiografické vyšetření a výhledově je možné provést tzv. kardioverzi – aplikaci elektrického výboje, aby došlo k nastolení normálního rytmu, který je pro srdce výhodnější než rytmus při fibrilaci (přesto se doporučuje i nadále léčba proti srážení krve, arytmie se může vrátit, zejména pokud se jednalo o perzistující nebo permanentní formu fibrilace síní). Pokud však pacientův stav vyžaduje hned zpočátku hospitalizaci pro úpravu rytmu nebo celkovou stabilizaci krevního oběhu, začíná se s celou léčbou již během pobytu v nemocnici.

U modernějších (ale i pro pacienta dražších) preparátů krytí injekcemi ani pravidelné testy srážlivosti nejsou zapotřebí, na druhou stranu i tyto léky mají svá omezení, například je nemohou užívat nemocní s náhradami chlopní a v současné době si pro ně zatím nemůžete běžně dojít ke svému praktickému lékaři, ale musíte navštívit specialistu. Váš ošetřující lékař vám jistě poradí, která skupina léků je pro vás vhodnější.

Někdy lze provést menší zákrok k rozrušení chybné elektrické aktivity a tím tedy k vymizení fibrilace a nastolení normálního rytmu. Říká se tomu katetrizační ablace a je vyhrazena spíše pro mladší nemocné s paroxyzmální fibrilací síní, pro něž je toto řešení účinnější než dlouhodobé užívání léků na úpravu rytmu (antiarytmik), zároveň po nějaké době (nikoliv hned) odpadá i potřeba užívání léků proti srážení krve.

^ Nahoru

 

5. Fibrilace síní - o jaký druh arytmie se jedná?

Fibrilace síní nebo-li atriální fibrilace či česky doslova „míhání síní“ je jedna z nejčastějších arytmií vůbec. Její nebezpečí spočívá zejména ve zvýšeném riziku tvorby krevních sraženin a následném putování těchto sraženin tepnami např. do mozku se vznikem cévní mozkové příhody. Onemocnění se může vyskytnout v každém věku, více však postihuje starší pacienty, kteří se již se srdcem léčí. U lidí nad 80 let má fibrilaci síní skoro každý 10.

Srdeční síně při této nemoci vykazují nepravidelnou elektrickou aktivitu, proto se na EKG nezobrazují vlny P, ale místo toho drobné fibrilační vlnky a srdeční frekvence je také nepravidelná, poznáme to, když si nahmatáme pulz. Případně se hodí i tachometr s možností detekce fibrilace síní.

Někteří pacienti se k lékaři dostaví s nepříjemnými pocity bušení a „přeskakování“ srdce, celkovou slabostí a pocitem na omdlení, jiní nemají příznaky žádné a na arytmii se přijde až později.

Pokud čtete ve své lékařské zprávě, že vaše fibrilace síní je paroxyzmální, znamená to, že je občasná – z ničeho nic začne (někdy po nadměrné zátěži, stresu) a sama odezní nejdéle do 2 dnů. Perzistující fibrilace je taková, která neodezní sama, ale za pomoci léků nebo elektrického výboje zmizí. Chronická forma fibrilace je nejčastější právě u seniorů, jde o trvalý stav vyžadující dlouhodobou léčbu, zejména jako prevenci komplikací.

^ Nahoru